26.03.2020 10:56
Přinášíme vám aktuální přehled daňových opatření přijatých za účelem zmírnění ekonomických dopadů pandemie COVID-19.
Některá z nich řadě z Vás okamžitě umožní zlepšit cash-flow:
A. Plošné prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k dani z příjmu
Daňovým subjektům, které mají povinnost podat přiznání k dani z příjmu za rok 2019 v základní lhůtě do 1. dubna 2020, je automaticky, bez žádosti a bez nutnosti prokazovat důvody související s koronavirem, umožněno podat daňové přiznání k dani z příjmu a uhradit tuto daň v období do 1. července 2020 , a to bez jakékoliv sankce. Bude-li daňové přiznání podáno v dřívějším termínu, případný přeplatek v něm vykázaný bude standardně vrácen do třiceti dnů.
Toto opatření se týká pouze daňových subjektů, které mají povinnost podat daňové přiznání v základní lhůtě do 1. dubna 2020. Subjekty, jejichž zdaňovací období není totožné s kalendářním rokem, musí o toto prominutí žádat individuálně. Toto opatření není aplikovatelné na vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
B. Plošné prominutí červnové zálohy na daň z příjmů
Daňovým subjektům platícím pravidelné zálohy na daň z příjmu bude prominuta červnová záloha na daň z příjmu (tj. druhá záloha u kvartálních plátců a první záloha u pololetních plátců). Opatření platí jak pro fyzické, tak právnické osoby. Prominutí je plošné a dochází k němu automaticky bez žádosti a bez nutnosti prokazovat důvody související s koronavirem.
C. Individuální prominutí pokuty za pozdní platbu daně (vč. záloh)
Dále lze individuálně požádat o prominutí úroku z prodlení za pozdní platbu jakékoliv daně v případech, kdy daňový subjekt může věrohodně prokázat důvody související s koronavirem. Typicky se může jednat o onemocnění či karanténu účetních nebo jiných klíčových zaměstnanců, jejichž absence znemožnila plnění daňových povinností, nicméně mohlo by se jednat i o jiné důvody (například pečování o člena domácnosti daňového subjektu, jeho zástupce nebo osob klíčových pro činnost daňového subjektu). Prominout úroky z prodlení lze v každém případě až poté, co bude příslušná daň zcela uhrazena.
D. Individuální prominutí pokuty za opožděné daňové přiznání
V případech, kdy daňový subjekt individuálně požádá o strong>prominutí úroku z prodlení nebo o posečkání či splátkování jakékoliv daně a prokáže důvody související s koronavirem a této žádosti bude vyhověno, dojde také k prominutí pokuty za opožděné podání daňového tvrzení (daňové přiznání, vyúčtování a hlášení).
E. Plošné prominutí pokut za opožděné podání kontrolního hlášení (DPH) ve výši 1.000 Kč, které vznikly mezi 1. březnem a 31. červencem 2020
Všem plátcům DPH budou plošně promíjeny pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč, pokud povinnost k úhradě vznikla v období od 1. března do 31. července 2020. V těchto případech dojde k prominutí pokuty automaticky, bez žádosti a bez nutnosti prokazovat důvody související s koronavirem.
Pokuta ve výši 1 000 Kč je vyměřována v případech, kdy kontrolní hlášení je podáno dodatečně (tj. po stanovené lhůtě), ale bez vyzvání správce daně. V praxi tedy bude rozhodující, jak rychle bude správce daně vyzývat opozdilce k podání kontrolního hlášení (očekává se lhůtu zhruba 5 dnů).
V případě vyšších pokut za nepodání kontrolního hlášení (10 000 Kč, 30 000 Kč, 50 000 Kč) lze podat individuální žádost, kterou poplatník požádá o prominutí z důvodů souvisejících s koronavirem.
V případě daňového přiznání k DPH je pak prodlení v délce 5 pracovních dnů tolerováno přímo ze zákona (viz § 250 odst. 1 daňového řádu). Stejná lhůta (5 pracovních dnů) je tolerována v případě opožděně uhrazené daně – viz § 252 odst. 2 daňového řádu, úrok z prodlení nebude v takovém případě vyměřen.
F. Daň z nabytí nemovitých věcí – plošné prominutí pokuty za pozdě podané daňové přiznání či za pozdě uhrazenou daň
Prominutí se vztahuje rovněž na všechna opožděně podaná přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí s lhůtou podání v termínu od 31. března do 31. července 2020. Přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí může být bez hrozby sankce podáno za uvedené období do 31. srpna 2020. K uvedenému odkladu dochází automaticky, bez žádosti a bez nutnosti prokazovat důvody související s koronavirem.
V těchto případech budou prominuty také úroky z prodlení nebo úroky z posečkání daně z nabytí nemovitých věcí, nebo na záloze. To jinými slovy znamená, že příslušnou daň (resp. zálohu na tuto daň) lze bez sankce uhradit do 31. srpna 2020.
G. Plošné prominutí některých správních poplatků
V návaznosti na výše uvedené dochází také k plošnému prominutí správních poplatků za podání vybraných žádostí, konkrétně žádosti o prominutí úroku z prodlení nebo z úroků z posečkané částky, žádosti o posečkání nebo splátkování daně a žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, to vše za předpokladu, že k podání takové žádosti dojde v období do 31. července 2020.
Dále jsou v daňové oblasti chystána následující opatření:
H. Pozastavení EET – v legislativním procesu
Povinnost elektronicky evidovat tržby má být pozastavena na dobu 3 měsíců od dne ukončení nouzového stavu; úleva má platit pro subjekty spadající do všech fází EET. Nebude se tedy jednat pouze o odklad třetí a čtvrté fáze EET, jak bylo původně plánováno.
I. Zpětné působení daňové ztráty (Loss carryback) – v legislativním procesu
Poplatníci by po vyměření ztráty měli mít možnost zpětně odečíst tuto ztrátu od základu daně vykázaného v letech 2018 a 2019, díky čemuž by od státu mohli získat vratku a zlepšit si tak cash-flow. Uplatnění ztráty by mělo být provedeno formou dodatečného daňového přiznání.
J. Šestiměsíční prázdniny v placení zdravotního a sociálního pojištění – v legislativním procesu
Dále má dojít k zavedení šestiměsíčních prázdnin v placení zdravotního a sociálního pojistného pro OSVČ majících příjem pouze z podnikání. Cílem opatření je stabilizovat zejména nejohroženější, tedy nízkopříjmové OSVČ. Živnostníci a podnikatelé z řad OSVČ by tak v období od března do srpna 2020 neměli platit měsíční zálohy na pojistné.
Následně, ve vyúčtování za rok 2020 má být odvod OSVČ ponížen o těchto šest měsíců, maximálně však o výši minimálních pojistných záloh. To by jinými slovy znamenalo, že stát v případě OSVČ odpustí minimální zálohy na pojistném za 6 měsíců, což by představovalo úsporu ve výši 29 916 Kč, tedy šestinásobek minimálních pojistných (4 986 Kč).
K. Prodloužení lhůty pro podání přehledu OSVČ – v legislativním procesu
Lhůta pro podání přehledu OSVČ o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně má být prodloužena do 3. 8. 2020. Prodloužení lhůty bude platit bez ohledu na příslušnost k zdravotní pojišťovně (nebude se tedy jednat pouze o VZP, která jako první zdravotní pojišťovna avizovala, že bude tolerovat zmeškání zákonného termínu). K prodloužení lhůty by snad mělo dojít také v oblasti sociálního pojištění tj. v případě podání přehledu o příjmech a výdajích příslušné správě sociálního zabezpečení.
Situace se mění prakticky každým dnem. O dalším vývoji Vás budeme samozřejmě průběžně informovat.
Pro případ dotazů Vám je kterýkoliv člen týmu advokátní kanceláře Felix a spol. k dispozici.
Aktualitu zpracoval Mgr. Martin Bošiak