Připravovaná legislativa na ochranu oznamovatelů a chystaná novela zákoníku práce

31.07.2023 18:30

Již dříve jsme Vás informovali o připravované legislativě na ochranu oznamovatelů a o chystané novele zákoníku práce (viz zde a zde)

Dovolte nám k dříve uvedenému drobné doplnění a aktualizaci informací.

Právní úprava na ochranu oznamovatelů, konkrétně zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, byl ve Sbírce zákonů vyhlášen v červnu tohoto roku. Účinnosti nabývá 1. srpna 2023, přičemž (částečně zjednodušeně řečeno) povinné subjekty ve smyslu zákona, které mají v úhrnu 250 zaměstnanců a více (včetně zaměstnanců pracujících na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a dočasně přidělených zaměstnanců agentur práce), musí zavést vnitřní oznamovací systém a zveřejnit související informace ke dni účinnosti zákona. Povinné subjekty, které mají alespoň 50 a méně jak 250 zaměstnanců, musí vnitřní oznamovací systém zavést nejpozději do 15. srpna 2023.

Oproti původnímu návrhu došlo k dílčímu rozšíření působnosti zákona v tom smyslu, že předmětem ochráněného oznámení mohou být i přestupky, u nichž zákonná úprava stanoví horní hranici pokuty alespoň 100.000 Kč.

Jak již bylo uvedeno dříve, v souvislosti s právní úpravou na ochranu oznamovatelů jsme připraveni Vám poskytnout komplexní právní služby, včetně zpracování příslušné dokumentace, povinných informací k umístění na webové stránky, školení zaměstnanců, či zajištění oznamovacího systému, včetně výkonu funkce příslušné osoby.

Závěrem nám k ochraně oznamovatelů dovolte doporučit zdrženlivost a rozvahu, jde-li o zejména o pořizování elektronických služeb a dalších podobných řešení (různé softwarové licence atd.). Obecně se spolu s účinností zákona spíše nepředpokládá zvýšení počtu oznámení oproti stávajícímu stavu. Tento předpoklad staví na tom, že právní úprava na ochranu oznamovatelů má jen částečně zlepšit postavení oznamovatele. Povinnost oznámit protiprávní jednání lze dovodit i bez ní mj. z obecné povinnosti k odvracení škod. Již tak silnou pracovněprávní ochranu legislativa na ochranu oznamovatelů fakticky neposouvá nijak. Stejně tak nelze předpokládat, že by zákonná úprava sama o sobě zvýšila zájem o občanskou angažovanost a o ochranu veřejného zájmu, což by měli být primární motivy pro učinění chráněného oznámení.

Rozhovor docenta Morávka pro časopis Retail News na téma whistleblowing zde

Novela zákoníku práce dotýkající se mj. dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, výkonu práce na dálku, zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců, rodičovské dovolené, informování zaměstnanců v souvislosti se vznikem pracovního poměru atd., je v těchto dnech projednávána v Senátu Parlamentu České republiky. Lze mít za to, že legislativní proces bude ukončen v srpnu tohoto roku, kdy změnový zákon taktéž bude vyhlášen ve Sbírce zákonů. V případě vyhlášení novely ve sbírce v srpnu 2023 nabude zákon účinnosti k 1. září 2023, v případě vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů v září 2023 nabude zákon účinnosti k 1. říjnu 2023. Změnová právní úprava, dle níž by mělo zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr svědčit právo na dovolenou, by v každém případě měla nabýt účinnosti až od 1. ledna 2024.

Oproti dřívějším informacím poskytnutým v aktualitě došlo při projednávání novely k Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k několika dílčím změnám, které v případě Vašeho zájmu můžeme v podrobnostech vysvětlit.

S ohledem na povahu a rozsah změn máme za to, že by bylo vhodné zkontrolovat a případě zrevidovat zejména tuto pracovněprávní dokumentace: informace poskytované zaměstnanci při vzniku a změně pracovního poměru, informace poskytované zaměstnanci při vyslání do zahraničí, pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti, dohodu o výkonu práce na dálku, případně vnitřní předpisy upravující výkon práce na dálku.

V případě potřeby neváhejte se na nás s žádostí o podporu obrátit.