01.11.2021 11:41
1. července 2021 byla zavedena nová sociální dávka – náhradní výživné, která má sloužit nezaopatřeným dětem samoživitelů, kterým povinná osoba (nejčastěji druhý rodič) není schopna pravidelně vyplácet stanovenou výši výživného.
Zcela nový právní předpis, zákon č. 588/2020 Sb. o náhradním výživném, nabyl účinnosti 1. července 2021. Jeho účelem je lepší zajištění nezaopatřených dětí samoživitelů, kterým povinná osoba (nejčastěji druhý rodič) není schopna pravidelně vyplácet stanovenou výši výživného. Za tímto účelem byla zavedena nová sociální dávka – náhradní výživné.
V důvodové zprávě zákona se uvádí, že s nedostatečným splácením výživného se potýká až 30 % rodičů samoživitelů a často se proto ocitají ve finanční tísni. Právě k těm je zákon směřován. Kromě zajištění dítěte má nově zavedená dávka napomoci také při výpočtu výše dalších dávek pomoci v hmotné nouzi, které se od skutečně placeného výživného odvíjí (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení).
Nárok na náhradní výživné vzniká dle nového zákona dítěti, které
- je nezaopatřené a
- má trvalý pobyt na území České republiky.
Následně musí oprávněná osoba (nebo její zákonný zástupce) společně s žádostí o náhradní výživné podanou na určeném tiskopise Úřadu práce prokázat, že:
- má dítě bydliště na území České republiky,
- je skutečně nezaopatřené (např. potvrzením o studiu),
- výživné není hrazeno v plné výši anebo vůbec, a
- k vymožení pohledávek na výživné probíhá exekuční řízení nebo řízení o soudním výkonu rozhodnutí.
O přiznání náhradního výživného tak lze žádat až v situaci, kdy již existuje pravomocné rozhodnutí soudu o povinnosti hradit výživné, přičemž osoba, které je tato povinnost uložena, ji neplní.
Přiznaná dávka náhradního výživného může dosáhnout až 3 000 Kč měsíčně.
O přiznání, výši, změně a zániku práva na vyplácení náhradního výživného rozhoduje podle předmětného zákona Úřad práce, který provádí kontrolu oprávnění nároku každé čtyři kalendářní měsíce.
Nárok na náhradní výživné zaniká nejpozději:
- po 24 výplatách náhradního výživného, nebo
- skončením nezaopatřenosti oprávněné osoby.
Po zániku nároku Úřad práce rozhodne, které pohledávky na výživné oprávněné osoby spolu s právy s nimi spojenými přejdou na stát a v jakém rozsahu, následně vymáhá tyto pohledávky sám. Je nicméně nutné poznamenat, že zákon není v této otázce příliš určitý, když například vůbec neobsahuje povinnost Úřadu práce podat na neplatiče výživného trestní oznámení ani podniknout jiné tvrdší kroky. Úřad práce pouze nastoupí na místo oprávněného v exekučním řízení, přitom zanedbání povinné výživy, tj. nesplnění zákonné povinnosti vyživovat či zaopatřovat jinou osobu déle než 4 měsíce je trestným činem. Tato skutečnost by však měla trápit více zákonodárce či odbornou veřejnost než oprávněné osoby, kterým vzniká nárok na dávku.
V oblasti rodinného práva Vám naši specializovaní advokáti rádi pomohou včetně podání žádosti o náhradní výživné.
Felix a spol. advokátní kancelář
Aktualitu zpracovala Mgr. Karolína Adámková