22.12.2020 14:19
V důsledku dynamického a turbulentního vývoje zákonných předpisů přijatých v letošním roce reagujících na koronavirovou krizi a regulujících a dopadajících na všechny oblasti života společnosti (zdravotnictví, ekonomika, služby, školství atd.) tak trochu zapadla změna zákona o obchodních korporacích (novela č. 33/2020 Sb. zákona č. 90/2012 Sb., dále také jen „ZOK“), která nabyde účinnosti dnem 1. ledna 2021. Na inkorporování novely ZOK do praxe českých právnických osob bude, až na výjimky, k dispozici celý rok 2021, nicméně novela přináší poměrně zásadní změny a v některých případech je třeba úpravy provést již v průběhu roku 2021. Vzhledem k tomu jsme se rozhodli ještě jednou upozornit na tuto významnou novelu ZOK a níže přinášíme přehled alespoň těch nejdůležitějších změn.
Monistický systém akciové společnosti
Významnou změnou, kterou novela ZOK přináší, je proměna monistického systému vnitřní struktury akciové společnosti. Akciová společnost s monistickou strukturou bude mít počínaje 1. 1. 2021 pouze správní radu a statutární ředitel jako samostatný orgán společnosti bude zcela zrušen. Novela současně ruší funkci předsedy správní rady. Správní radě tak bude příslušet obchodní vedení společnosti a správní rada tak bude plnit jak výkonnou tak i dohledovou funkci v akciové s monistickým systémem společnosti.
Správní rada bude volena valnou hromadou společnosti. Stanovy však mohou určit, že právo jmenovat, resp. odvolat jednoho nebo více členů správní rady bude spojeno s některou akcií (tzv. vysílací právo – viz níže). Novela ZOK prodlužuje zákonnou délku funkčního období členů správní rady ze stávajícího 1 roku na 3 roky. Novela ZOK výslovně zakotvuje oprávnění valné hromady společnosti udělovat strategické a koncepční pokyny správní radě, jsou-li v souladu s právními předpisy a stanovami společnosti.
Vzhledem k tomu, že shora nastíněná úprava monistického systému představuje zřejmě nejradikálnější úpravu přijatou novelou ZOK, věnovali jsme se této otázce detailně ZDE
Dualistický systém akciové společnosti
Pro přehlednost přinášíme i změny dualistického modelu akciové společnosti, kde je třeba předeslat, že tyto nejsou zdaleka tak zásadní jako u shora uvedeného monistického modelu akciové společnosti. I v případě dualistického modelu je nově upraveno oprávnění společnosti vydat akcie s tzv. vysílacím právem (k tomuto pojmu viz samostatně níže).
Novela ZOK i v tomto případě prodlužuje zákonnou délku funkčního období členů představenstva na 3 roky (sjednocení se zákonnou délkou funkčního období člena dozorčí rady). Novela ZOK výslovně zakotvuje oprávnění valné hromady společnosti udělovat strategické a koncepční pokyny představenstvu, jsou-li v souladu s právními předpisy a stanovami společnosti.
Novela stanoví, že u akciových společností s dualistickým modelem řízení, jež mají více než 500 zaměstnanců, bude 1/3 členů dozorčí rady volena jejími zaměstnanci v pracovním poměru. Současně platí, že počet členů dozorčí rady musí být dělitelný třemi. Právo volit a odvolávat přitom mají mít pouze zaměstnanci v pracovním poměru. Současně platí, že člen dozorčí rady volený zaměstnanci může být pouze zaměstnanec, který je v pracovním poměru ke společnosti (nestanoví-li stanovy jinak).
Zákaz konkurence
Novela ZOK přináší možnost odchylné úpravy zákazu konkurence (jednatel, člen představenstva, dozorčí rady, správní rady), kdy je možné zákonný rozsah zákazu konkurence u kapitálových společností nahradit úpravou obsaženou ve společenské smlouvě či stanovách.
Vysílací právo
Novela ZOK nově upravuje možnost spojit s podílem nebo s akcií obchodní korporace právo jmenovat jednoho nebo více členů statutárního orgánu obchodní korporace (jednatel, člen představenstva, člen správní rady). Vlastníkovi konkrétního podílu resp. konkrétní akcie tak bude umožněno určit/jmenovat statutární orgán společnosti. Toto tzv. vysílací právo společníka/akcionáře je však omezeno v tom smyslu, že celkový počet takto jmenovaných členů statutárního orgánu nesmí být vyšší než počet členů statutárního orgánu volených valnou hromadou. Vysílací právo je možné upravit i v případě akciových společností, kde představenstvo společnosti je voleno dozorčí radou. Vysílací právo je tedy zavedeno jak pro společnosti s ručením omezeným, tak i pro akciové společnosti s dualistickou i monistickou strukturou. Novela ZOK současně upravuje procedurální postup a formální náležitosti pro uplatnění vysílacího práva společníkem/akcionářem.
Právnická osoba jako člen voleného orgánu
Dle dosavadní úpravy je možné, aby funkci voleného orgánu právnické osoby vykonávala další právnická osoba. V takovém případě právnická osoba vykonávající předmětnou funkci buď zmocní jinou fyzickou osobu, aby ji při výkonu funkce zastupovala, nebo ji při výkonu funkce zastupuje její statutární orgán, kterým ovšem vzhledem k možnému řetězení právnických osob může být opět další právnická osoba.
Novela ZOK nově zakotvuje povinnost právnické osoby, jež je členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva, zmocnit bez zbytečného odkladu konkrétně určenou fyzickou osobu, která splňuje předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala. Dále novela upravuje i povinnost právnické osoby společně s jejím zápisem jakožto člena voleného orgánu kapitálové společnosti či družstva povinnost zapsat do obchodního rejstříku i svého zástupce. V opačném případě nelze zápis právnické osoby provést.
Nezmocní-li právnická osoba svého zástupce a nebude-li tento zapsán do obchodního rejstříku do 3 měsíců ode dne, kdy tomuto zástupci vznikla funkce, funkce právnické osoby ve voleném orgánu (jiné právnické osoby) zaniká.
Smlouva o výkonu funkce
Smlouva o výkonu funkce upravuje vztah mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu. Dle dosavadní právní úpravy platí, že pokud nedojde k řádnému schválení smlouvy o výkonu funkce valnou hromadou společnosti, je smlouva o výkonu funkce (relativně) neplatná tj. je neplatná pouze v případě, kdy se její neplatnosti někdo úspěšně dovolá.
Novela ZOK přináší zásadní změnu, kdy v kapitálových společnostech v případě, že smlouva o výkonu funkce (včetně jejích změn) nebude schválena nejvyšším orgánem společnosti (valná hromada), nenabude vůbec účinnosti. V případě schválení smlouvy o výkonu funkce platí, že smlouva je účinná od ode dne jejího uzavření či ode dne vzniku funkce v závislosti na tom, který z těchto dnů nastal později, nejvyšší orgán společnosti však může rozhodnout jinak. Nově je dále upraveno pravidlo, že v případě rozporu mezi společenskou smlouva a smlouvou o výkonu funkce, bude uplatněno ujednání ve společenské smlouvě.
Byla-li však smlouva o výkonu funkce schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy, použití se ujednání obsažená ve smlouvě o výkonu funkce.
Rozhodování per rollam
Metoda rozhodování per rollam, tj. rozhodování mimo valnou hromadu zůstává novelou ZOK zachována nicméně přináší určité zjednodušení v těch případech, kdy zákon vyžaduje, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčenou veřejnou listinou (notářský zápis). Nadále platí, že návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listiny, avšak společníkům/akcionářům stačí zaslat prostou kopii této veřejné listiny obsahující návrh rozhodnutí. Následné rozhodnutí společníka/akcionáře již nemusí mít formu veřejné listiny (tak jako doposud) a postačí, aby rozhodnutí společníka/akcionáře bylo opatřeno jeho úředně ověřeným podpisem.
Přítomnost další osoby na valné hromadě
Novela ZOK nově zavádí právo společníka/akcionáře vzít si s sebou na valnou hromadu kapitálové společnosti (s.r.o.; a.s.) další osobu. Tato přítomná osoba musí být zavázána ke stejné mlčenlivosti jako společník. Žádná další omezení pro přítomnost takové další osoby doprovázející společníka/akcionáře na valné hromadě společnosti novela neupravuje. Aby bylo možné přítomnost další osoby na valné hromadě vyloučit, je potřeba tak výslovně učinit ve společenské smlouvě resp. stanovách společnosti.
Rozdělení zisku
Novela ZOK nově výslovně upravuje možnost rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů na základě účetní závěrky až do konce účetního období, které následuje po účetním období, za které byla účetní závěrka sestavena. Například tedy bude možné zisk realizovaný za účetní období 1. 1. 2020 až 31. 12. 2020 rozdělit až do 31. 12. 2021.
Zakládání s.r.o.
Novela ZOK zavádí možnost, aby v případě společnosti s ručením omezeným se základním kapitálem do výše 20.000 Kč mohl společník vklad splatit i jinak, než na bankovní účet pro tento účel zvlášť zřízený tj. zejména například v hotovosti přímo správci vkladu.
Lhůta pro provedení změn
Novela ZOK nabyde účinnosti dnem 1. 1. 2021. Obchodní korporace a družstva jsou povinny ujednání zakladatelských právních jednání a společenských smluv uvést v soulad s obligatorními ustanoveními ZOK do jednoho roku od účinnosti novely, tj. do 1. 1. 2022. Do 6 měsíců od účinnosti novely ZOK musí obchodní korporace taktéž provést zápis skutečností, jež se dosud nezapisovaly do obchodního rejstříku, a založit nové listiny do sbírky listin u příslušného rejstříkového soudu.
Z obecně uvedené doby do 1. 1. 2022 platí již shora zmíněná výjimka týkající se akciové společnosti s monistickým systémem (více ZDE) a dále výjimka pro právnické osoby, jež jsou členy voleného orgánu kapitálových společností nebo družstev. V tomto případě je potřeba aby tyto právnické osoby do tří měsíců po nabytí účinnosti novely ZOK zmocnily svého zástupce (fyzická osoba) a nechaly jej zapsat do obchodního rejstříku. V opačném případě funkce takové právnické osoby ve statutárním orgánu (jiné právnické osoby) automaticky zanikne ke dni 1. 4. 2021.
Shora uvedené nelze považovat za vyčerpávající přehled všech změn, které novela ZOK přináší. V případě potřeby podání detailnějších informací o nutných úpravách zakladatelských dokumentů korporací vyvolaných novelou ZOK, o možnostech jejich nově přípustné optimalizace pro činnost korporace, jakož i pro posouzení konkrétního záměru úpravy korporátních dokumentů se neváhejte obrátit na naši kancelář.
Autor: JUDr. Karel Codl