20.01.2020 11:06
"Nadměrná administrativa odčerpává zbytečné množství financí z rozpočtů společností" říká advokátka JUDr. Jana Felixová v prosincovém čísle časopisu Retail News.
Bilancování o změnách v právu v roce 2019 a jejich dopadech na podnikání
Více z rozhovoru nejen o právu, ale i podnikatelském prostředí a potřebách klientů, se dočtete níže, nebo v elektronické verzi časopisu na straně 10 a 11.
Bilancování o změnách v právu, které přinesl rok 2019, a jejich dopadech na podnikání. Rozhovor s advokátkou Janou Felixovou nejen o právu, ale i o podnikatelském prostředí a potřebách klientů.
Paní doktorko, jak byste pro naše čtenáře shrnula či pojmenovala pomalu končící rok 2019 z pohledu změn právního řádu?
Jednoznačně bych musela použít přívlastek „turbulentní“. Což je ale v posledních letech charakteristika běžná. A já musím též dodat, že bohužel. Bohužel pro občany a zejména pak pro podnikatele.
Co považujete za hlavní problém těchto turbulencí?
Nestabilita právního prostředí, kdy nevíte, zda pravidlo uplatňované v pondělí bude platit i ve čtvrtek, nikomu k poklidnému životu nepřispívá, podnikatelé se pak musí věnovat sledování právních předpisů více než svému vlastnímu podnikání. A to jistě není zdravý trend, který by pomáhal rozvíjet ekonomiku a kultivovat podnikatelské prostředí v naší zemi. Navíc nepřehledný právní řád nedopadá pouze na podnikatele, ale též na jejich zaměstnance. Ti jsou ohroženi tím, že jejich zaměstnavatel nemusí pod náporem všech zákazů a příkazů zvládat veškerou administrativu, a tak se často stane, že zejména menší podnikatelé své podnikání raději ukončí. Nadměrná administrativa pak též odčerpává zbytečné množství financí z rozpočtů společností, které by jinak mohly být investovány do rozvoje podnikání, benefitů pro zaměstnance apod.
V roce 2018 způsobila příslovečnou „bouři ve sklenici vody“ nová úprava ochrany osobních údajů – GDPR. Jaké novinky přinesl rok 2019?
Především je třeba říci, že tématika ochrany osobních údajů byla i v roce 2019 nadále aktuální. A to zejména vinou českého zákonodárce, který nebyl schopen vytvořit prováděcí zákon k některým flexibilním částem nařízení o ochraně osobních údajů. Ten byl přijat až v dubnu 2019, tedy téměř po roce od účinnosti GDPR. Nadále se podnikatelé potýkali též s evidencí skutečného majitele a jeho zapsání do příslušného rejstříku. Vzhledem k tomu, že zápis byl od 1. ledna 2019 zpoplatněn, snažila se valná většina společností zapsat svého skutečného majitele ještě do konce roku 2018. Soudy pak vyřizovaly zhruba 50 000 podání a zápis, který za normálních okolností trvá maximálně 5 dnů, se protáhl na měsíce. I přes tuto přílivovou vlnu žádostí o zápis ale značná část společností svého skutečného majitele prozatím nedeklarovala. Tyto společnosti se tím pak zbytečně vystavují riziku postihu. Novinkou, která se začala rýsovat na obzoru je ochrana oznamovatelů škodlivých jednání, tzv. whistlblowerů. Lze jen doufat, že výsledný předpis se bude držet minimalistické úpravy a nebude poskytovat ochranu anonymním prospěchářským udavačům.
Jak se vyrovnávají podnikatelé s narůstajícím počtem právních předpisů a z toho vyplývajících povinností? Jsou schopni vůbec sledovat, co vše mají plnit?
V posledních letech sleduji narůstající trend vytváření právních oddělení už i u středně velkých společností (což bývalo výsadou velkého korporátu), případně zaměstnání pracovníka s právnickým vzděláním. Ti pak mají na starosti každodenní agendu a mají za úkol hlídat jednotlivé zákonné povinnosti, aby se podnikatelé mohli soustředit na skutečný cíl své činnosti – podnikání.
Nejsou ale tito firemní právníci přímou konkurencí advokátům a advokátním kancelářím?
Já spíše vnímám firemního právníka jako partnera, se kterým si můžeme vzájemně pomoci a ušetřit klientovi alespoň část nákladů na potřebné právní služby. Mluvíme od začátku stejným jazykem – pohybujeme se na podobné vlně a dokážeme se ke kýženému cíli dostat rychleji. Firemní právník zajistí běžnou administrativu a rutinní právní úkony – revize a podepisování běžných smluv a řešení standardních obchodních situací. Ze zkušenosti vím, že klienti neradi shánějí advokáta na tyto běžné, a hlavně opakující se úkony, a to zejména z důvodu optimalizace nákladů.
Jak to tedy ale mají udělat střední a malí podnikatelé, kteří si firemního právníka dovolit nemohou či nechtějí navyšovat počet zaměstnanců, přitom by ale běžné právní poradenství a vyřizování s tím spojené administrativy potřebovali?
Větší kanceláře, jako je například ta naše, dokáží zastoupit roli firemního právníka poměrně snadno a za rozumných finančních podmínek. Naše velikost nám dává flexibilitu. Navíc na sobě neustále pracujeme a snažíme se přizpůsobovat potřebám našich klientů. Nedávno jsme spustili online právní poradnu pro podnikatele propodniky.cz, která primárně cílí na členy Hospodářské komory České republiky, jejímž jsme hrdým partnerem a členem. Koneckonců i my, advokáti, jsme podnikatelé, a proto též ostatním podnikatelům rozumíme a víme, jaké jsou jejich potřeby. Naše online poradna ale velice dobře poslouží jakémukoli podnikateli, členovi i nečlenovi Hospodářské komory. Členové však jednu výhodu mají – poskytujeme jim naše právní služby se slevou. Nicméně výhodnější podmínky nabízíme všem našim klientům zejména při dlouhodobé spolupráci. Příkladem zvýhodnění by mohla být služba „balíček služeb“, který když klient nevyužije v celém rozsahu, převede se mu do měsíce následujícího. Tento způsob poskytování služeb se dynamicky přizpůsobuje klientovi. Jeden měsíc nemusí potřebovat nic, jiný více hodin práce, přičemž má ale větší objem služeb již z předchozích měsíců předplacený pravidelnou platbou.
O jaké služby je ze strany podnikatelů největší zájem?
Vzhledem k tomu, Felix a spol. poskytuje komplexní právní servis, bývají poptávky opravdu různé. Samozřejmě jde zejména o oblast obchodního práva, ale např. i práva správního, ochrany osobních údajů, práva informačních technologií a duševního vlastnictví, nemovitostní problematiky včetně finančních, bankovních a daňových aspektů atd. Jak jsem již zmínila dříve, aktuálně se na nás klienti často obracejí ohledně problematiky zápisu skutečného majitele společnosti do rejstříku skutečných majitelů, vypracování dokumentů týkajících se ochrany osobních údajů – souhlasy, informační povinnosti atp., vypracování compliance programů k prevenci trestní odpovědnosti právnické osoby za jednání jejích zaměstnanců či statutárních orgánů. Vzhledem k tomu, že jednou z našich specializací je pracovní právo, pro řadu klientů vypracováváme pracovněprávní dokumentaci a poskytujeme konzultace při řešení řady pracovněprávních situací. A pak je to samozřejmě rozmanitá agenda různých vnitřních předpisů společnosti. Jen pro zajímavost, pokud by chtěl podnikatel dostát plně všem svým právním povinnostem a chtěl ve své společnosti zavést všechny povinné i nepovinné vnitřní předpisy, se kterými operuje právní řád, musel by vyhotovit zhruba 60 jednotlivých dokumentů.
Číslovka 60 je dost hrozivá. Jak se běžný podnikatel dokáže s takovým požadavkem státu popasovat?
Těžko. To říkám narovinu. Je třeba si ale uvědomit, že ne všechny vnitřní předpisy musí každý podnikatel mít. Některé z nich jsou volitelné. Problém je spíše ten, že nikde neexistuje jednotný a ucelený seznam, který by společnostem jasně říkal, které vnitřní předpisy mít musí a které jsou volitelné. My jsme takový seznam pro naše klienty vytvořili. Povědomost o základních a povinných předpisech má každý – BOZP, směrnice o ochraně osobních údajů, systém zpracování účetnictví apod. Problém nastává u vnitřních předpisů volitelných či doporučovaných.
Jak má podnikatel poznat, že zrovna ten který volitelný vnitřní předpis pro své podnikání potřebuje?
Předně si musí položit otázku, zda mu může vnitřní předpis pomoci s jeho podnikáním – pokud provozuje např. eshop, jistě potřebuje jasné obchodní podmínky a reklamační řád, pokud je již společnost větší, rozhodně pomůže k jasnému rozvržení pravomocí v rámci společnosti např. organizační řád. Jsou ale vnitřní předpisy, které pozitivně ovlivní každou společnost. Tím jsou třeba již vzpomenuté compliance programy. Když si vezmeme, že nezaložení účetní závěrky do sbírky listin obchodního rejstříku, které se řešilo maximálně výzvou soudu k doplnění, je dnes považováno za trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, je zavedení compliance programu jediným účinným nástrojem, jak odvrátit hrozící drakonickou sankci za administrativní opomenutí. Stejně tak je žádoucí upravit např. používání služebních vozidel zaměstnanci, protože stará poučka říká, že nejlepší terénní vůz je ten služební. A jasně nastavená pravidla jejich užívání mohou napomoci větší zodpovědnosti řidičů a prodloužení životnosti majetku společnosti či podnikatele. Takto bych ale mohla jmenovat řadu dalších situací. Záleží opravdu na individuálních potřebách každého podnikatele či společnosti.