04.03.2019 15:12
"Vhodný compliance program ochrání Vaši společnost"
V pátek 1. března se v prostorách Felix a spol. konala Snídaně s právem na téma „Vhodný compliance program ochrání Vaši společnost!“. Cílem setkání bylo přiblížit problematiku trestní odpovědnosti právnických osob a možnosti vyvinění se. Účastníci získali základní povědomí o tom, že vhodně zavedený compliance program v podobě vnitřního předpisu může ochránit majetek i dobré jméno právnické osoby.
JUDr. Roman Felix a Mgr. Ondřej Ambrož na konkrétních příkladech ukázali, nakolik může být správně nastavený compliance program fungovat jako efektivní obrana společnosti v případě jejího možného trestního stíhání. V rámci prezentace též vysvětlili, že trestní stíhání právnických osob není v dnešní době nic nereálného, přičemž nemusí být zapříčiněno jen selháním statutárních orgánů, ale i jednotlivých zaměstnanců. Pokud Vás tato problematika zajímá, více se dočtete níže v článku JUDr. Romana Felixe, který vyšel v lednovém čísle časopisu Retail News:
Opravdu i naše firma potřebuje compliance program?
Zájem společností o compliance programy „na míru“ roste. Proč a jaký compliance program by společnost měla mít, na to odpovídá JUDr. Roman Felix z advokátní kanceláře Felix a spol., jedné z nejdéle působících kanceláří na českém trhu.
Pane doktore, jak byste vysvětlil pojem compliance?
Pojem “compliance“ překládáme jako “dodržování“ či “soulad“. Stručně řečeno, jde o pravi-dla, jejichž dodržování má zajistit soulad jednání právnické osoby s právními předpisy. Com-pliance program je tedy souhrn vnitřních pravidel reflektující požadavky právních předpisů a formulující etické principy fungování právnické osoby, přičemž cílem je zamezit negativnímu dopadu protiprávního jednání fyzických osob činných v právnické osobě. Správně nastavený compliance program zakládá možnost právnické osoby vyvinit se z trestní odpovědnosti za trestné činy spáchané těmito fyzickými osobami v rámci činnosti, kterou pro ni vykonávají.
Jak se dostaly compliance programy do českého právního prostředí?
Jako zcela nový právní institut byla trestní odpovědnost právnických osob zavedena do naše-ho právního řádu v roce 2011 zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Do té doby jsme znali pouze trestní odpovědnost fyzických osob jako přímých pachatelů trestných činů. Compliance programy jsou reakcí právě na zavedení trestní odpovědnosti právnických osob a na následné poskytnutí možnosti právnické osobě se z trestněprávní odpovědnosti vyvinit.
Každý se asi zeptá, jak mohou právnické osoby páchat trestnou činnost. Zákon v tomto přípa-dě vychází z tzv. principu přičitatelnosti. Má se za to, že trestný čin je spáchán právnickou osobou, jestliže kdokoliv, kdo vykonává rozhodující vliv na její řízení, nebo zaměstnanec či osoba v obdobném postavení, při jednání v rámci své činnosti pro právnickou osobu spáchá některý z vybraných trestných činů uvedených v trestním zákoníku.
Jak hodnotíte změnu právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob provedenou v roce 2016?
Jako naprosto klíčovou. Do přijetí novely č. 183/2016 Sb. nikdo zákon o trestní odpovědnosti právnických osob moc nevnímal, zahájených trestních stíhání bylo minimum. Novela razantním způsobem rozšířila katalog stíhatelných trestných činů. A jsou to nejen úmyslné trestné činy, ale i trestné činy nedbalostní. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že na trestní stíhání právnických osob se aplikují shodné zásady, jako je tomu u fyzických osob, tedy i zásada oficiality. To znamená, že není na úvaze policie či státního zástupce, kterou právnickou osobu stíhat bude a kterou nikoli, ale při zjištění, že byla naplněna některá ze skutkových podstat trestných činů, je zde úřední povinnost zahájit trestní stíhání též proti právnické osobě.
Novelizace také doplnila již zmíněné „vyviňovací“ ustanovení § 8 odst. 5, podle kterého se právnická osoba trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. A právě jednou z hlavních možností (a asi tou nejpodstatnější), jak se z trestní odpovědnosti vyvinit, je proká-zat, že právnická osoba přijala funkční a účinný compliance program a chová se podle něj.
Vezměme jako příklad třeba trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti. Dříve za poškození zdraví nesprávným léčebným postupem (non lege artis) mohl být stíhán pouze konkrétní lé-kař, nyní lze ale stíhat i zdravotnické zařízení. Tím jsou však ve své podstatě trestáni kolektiv-ně i všichni ostatní lékaři odsouzeného zdravotnického zařízení, ať už ekonomicky nebo re-putačně. A především v takovýchto případech může kvalitní a účinný compliance program pomoci.
Může být jednotný compliance program nadnárodní společnosti přímo aplikovatelný na pobočku v České republice?
Česká republika byla jednou z posledních evropských zemí, která princip trestní odpovědnosti právnických osob zavedla. Logicky tedy máme podstatně méně zkušeností s vytvářením účin-ných compliance programů, než je tomu v zemích s mnohaletou tradicí dovozování trestní odpovědnosti právnických osob. Přesto asi nelze bez dalšího převzít compliance program zahraniční mateřské společnosti, aniž by bylo třeba jej lokalizovat a konkretizovat.
Základní etické principy podnikání nadnárodní společnosti by měly obstát i v České republice. Pokud ale jde o konkrétní podmínky, např. jak má být compliance program implementován do organizační struktury české společnosti, jak předcházet trestné činnosti, jak identifikovat riziková jednání, jaká nápravná opatření jsou odpovídající v lokálních podmínkách České re-publiky, neumím si představit, že by pouze překlad zahraničního textu měl svým obsahem a podmínkami šanci obstát jako pádný argument pro vyvinění.
Jak má účinný compliance program vypadat, co by měl obsahovat a jaké výhody může jeho zavedení právnické osobě přinést?
Především nesmí být formální a nesrozumitelný. Též nestačí převzít compliance program jiné právnické osoby nebo některý ze „vzorových“ textů nabízených v komerčně šířených pří-ručkách. Aby byl compliance program skutečně funkční, musí být individualizován pro kon-krétní právnickou osobu, musí zohledňovat její velikost, organizační strukturu, její činnost resp. oblast podnikání atp. Dále musí být zajištěna účinná implementace compliance pro-gramu, zejména formou průběžného proškolování a prověřování znalostí, monitorování po-tenciálně rizikových situací, prevence a detekce porušení předpisů a v neposlední řadě je pak důležité přijmout účinná opatření k odstranění závadového stavu. Compliance program je, stejně jako jakýkoli jiný vnitřní předpis, živá materie, jeho obsah musí aktivně reagovat na zkušenosti, legislativu, změny v podnikání atp.
A jaké výhody může zavedení compliance programu právnické osobě přinést? Zásadní. Při jeho vhodném nastavení a efektivní aplikaci znamená nejen přidanou atraktivitu a důvěry-hodnost pro smluvní partnery, ale zejména pak beztrestnost, pakliže by mělo dojít na trestní stíhání.
Je též vhodné zmínit, že vedle „univerzálních“ compliance programů se začínají v poslední době objevovat i programy specializované, typicky pro oblast hospodářské soutěže a veřej-ných zakázek nebo pro oblast ochrany osobních údajů.
Kolik padlo pravomocných trestů od roku 2012, kdy zákon o trestní odpovědnosti práv-nických osob vstoupil v účinnost? Jaké jsou nejčastěji stíhané trestné činy a jaké sankce jsou zpravidla ukládány?
Právnická osoba může být stíhána např. za trestné činy majetkové (např. daňové, při správě majetku), trestné činy související s veřejnými zakázkami, trestné činy proti autorskému právu (např. nelicencované užití software), trestné činy páchané v rámci zaměstnaneckých vztahů (např. mobbing či bossing), trestné činy korupční povahy a trestné činy podvodné (např. úvě-rové, dotační, pojistné podvody).
Podle mých informací bylo od r. 2012 do konce r. 2017 skončeno uložením trestu celkem 225 trestních stíhání právnických osob, nejvíce za trestné činy daňové a odvodové (cca 53%), za podvody (cca 25%) a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění (cca 7%).
Počet aktuálně stíhaných právnických osob v řízeních, která dosud nebyla skončena, je logic-ky podstatně vyšší, přičemž počet zahájených trestních stíhání strmě stoupá; vzestupný trend je patrný i z mediálně řešených kauz.
Pokud jde o uložené tresty, v 83 případech byl uložen zákaz činnosti, v 80 případech peněžitý trest, v 30 případech trest uveřejnění rozsudku, další tresty byly aplikovány ojediněle.
Můžete nám na závěr říci, v čem vidíte potenciál compliance programů?
To je myslím zřejmé z toho, o čem jsem již mluvil. Právnická osoba nemá jinou možnost, jak se vyhnout trestnímu stíhání a potrestání za protiprávní jednání svých zaměstnanců a členů orgánů, než prokázat, že přijala veškerá možná opatření, potřebná k tomu, aby k trestné čin-nosti nedocházelo. A z hlediska prevence je možno splnění této podmínky prokázat právě prostřednictvím funkčního compliance programu. Tedy, jestliže se chce právnická osoba vyhnout trestnímu stíhání a ochránit i své pracovníky, kteří se ničeho protiprávního nedopustili, před negativními finančními a reputačními dopady uloženého trestu, musí přijmout funkční compliance program a efektivně ho prosadit do své každodenní činnosti.
„Opravdu i naše firma potřebuje compliance program?“ (https://archiv.press21.cz/retailnews/2018/12/html5/index.html?&locale=CSY&archive=http://archiv.press21.cz/retailnews/rip.xml&pn=1)